
Od poloviny 18. století byl zámek Seifersdorf ve Wachau centrem vysoké kultury. Literáti jako Johann Wolfgang von Goethe, malíř Caspar David Friedrich a architekt Friedrich Schinkel byli vítanými hosty hrabat z Brühlu, kterým zámek patřil až do jeho vyvlastnění v roce 1945. Od roku 2005 se o zachování zámku stará spolek Förderverein Seifersdorfer Schloss e.V., který pravidelně pořádá přednášky, filmové večery, autorská čtení a další akce pro veřejnost.
Keine regulären Öffnungszeiten, Führungen nach Vereinbarung
Auto: Auf der B6 Richtung Seifersdorf fahren, dann der Beschilderung zum Schloss folgen.
Öffentliche Verkehrsmittel: Zug nach Bautzen und Bus nach Seifersdorf nehmen. Vom Busbahnhof kann ein Taxi zum Schloss genutzt werden.
Počátky hradu Seifersdorf nedaleko Radebergu severovýchodně od Drážďan sahají až do 12. století. Na významu však získal až v roce 1774, kdy se ho ujal Hans Moritz hrabě von Brühl, který se svou manželkou Christinou, známou jako „Tina“, vnesl do bývalého panství ducha osvícenství. Seifersdorf se stává intelektuálním a kulturním centrem.
Hrabě a hraběnka, kteří patřili k okruhu přátel výmarského klasicismu, měli blízko zejména k básníkovi Johannu Wolfgangu von Goethemu. Vedli spolu čilou korespondenci, v níž později pokračoval i jejich syn Carl, a pravidelně se setkávali ve Výmaru a Karlových Varech, kterých se účastnil i Johann Gottfried Herder. Rodina von Brühlových nechala na Goethovu počest postavit pomník v zahradě zámečku v Seifersdorfu. Socha věnovaná Anně Amálii je vztyčena jen kousek od zámku, v údolí Seifersdorfu. Autorem návrhu idylického údolí, které je považováno za jeden z nejkrásnějších a prvních krajinářských parků v Evropě, je Tina von Brühl. Četné pomníky a pamětní desky dodnes svědčí o době, kdy se zde scházeli velcí básníci a myslitelé, aby si ve stínu exotických stromů vyměňovali názory.
V té době byli na zámku Seifersdorf vítanými hosty Christoph Martin Wieland, Gottfried Schadow, bratři Theodor a Gottfried Körnerovi a v pozdějších letech také skladatel Carl Maria von Weber. Jejich syn Carl von Brühl, který se narodil na rodovém sídle v dnešních Brodách (Polsko), s nimi byl úzce spjat. Když Tina von Brühl v roce 1816 zemřela a on převzal panství zámku Seifersdorf, byl již pruským generálním ředitelem Královského divadla v Berlíně. V hlavním městě se Carl seznámil s architektem Karlem-Friedrichem Schinkelem, podle jehož plánů nechal zámek Seifersdorf přestavět v novogotickém stylu.
Vzhledem k tomu, že zámek Seifersdorf v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, byly akce přesunuty mimo jiné do zámeckého parku. Návštěvníci zde najdou také 40 výstavních panelů ze stálé expozice „Saský Výmar? Zámek Seifersdorf a Seifersdorfské údolí ve svém kulturně-historickém významu“, která se v současné době přepracovává. Předpokládá se, že první části hradu budou opět zpřístupněny veřejnosti na konci roku 2025. Celá muzejní přestavba zámku Seifersdorf by měla trvat do konce roku 2026. Zámecký park je otevřen celoročně, stejně jako Seifersdorfské údolí.