Středověký hrad, honosný lovecký zámeček, okresní soud a ubytovna pro uprchlíky: hrad Klippenstein se v průběhu staletí znovu a znovu měnil. Až do doby, kdy komplexu na skalnatém útesu nad řekou Röder hrozil definitivní zánik. Díky občanské angažovanosti a městu Radeberg se jej však podařilo zachovat a nyní je kulturním centrem města jako muzeum.
Schloßstraße 6, 01454 Radeberg
Telefon: +49 3528 442600
Web: www.schloss-klippenstein.de
Sezónní, většinou od dubna do října; prohlídky s průvodcem po dohodě
Autem: Po dálnici A4 sjeďte na sjezd Pulsnitz. Pokračujte po silnici S177 do Radebergu. Dále sledujte značení.
Veřejnou dopravou: Jeďte vlakem do Radebergu. Odtud jeďte autobusem nebo taxíkem k hradu.
A special kind of journey through time awaits visitors to Klippenstein Castle. They are invited to experience the long and eventful history of the castle with all their senses. In the interactive permanent exhibitions on the castle, town and industrial history of Radeberg, they can “lend a hand”, discover exhibits and listen to reports from contemporary witnesses. They can also take a look at the historical cooperage workshop, which was set up in 2012 in the castle's former gatekeeper's room with original exhibits from the second half of the 19th century.
The fact that Klippenstein Castle still exists and is now the cultural center of the town of Radeberg was not always a matter of course. Its 700-year history has been characterized by ups and downs. Built as a medieval castle in the 13th century on a rocky cliff above the Röder river, it experienced its heyday when it was taken over by Duke Moritz, who had Klippenstein converted into a stately hunting lodge in the 1540s. Under the “building supervision” of the Radeberg bailiff Hans von Dehn-Rothfelser, a student of the Dresden school of architects led by Hans Schickedanz. The dwarf houses on the roof and the representative interiors with sandstone portals, vaults and painted wooden beam ceilings are particularly striking at the time.
Brzy však nastal úpadek. A nejpozději s koncem jeho významu jako hraniční pevnosti s českou Horní Lužicí v roce 1635 se zdálo, že je zpečetěn i konec hradu. Od té doby - až do konce druhé světové války - sloužil pouze jako správní centrum a později jako okresní soud. Z kdysi honosných obytných místností a ložnic knížat se staly kanceláře a úřední sály. Ve vnějším podhradí byly zřízeny vězeňské cely a některé budovy zcela zmizely. V období NDR se na hrad Klippenstein vrátil kulturní život díky pobočce kulturního spolku Radeberg, ale stavební úpadek se podařilo zastavit jen stěží.
Nebýt angažovaných občanů, kteří se od politického převratu zasazovali o zachování hradu a nakonec přesvědčili město, aby hrad Klippenstein kompletně obnovilo, včetně soví věže, zničeného jezdeckého schodiště a renesančního portálu. Díky nim se ve velkém hodovním sále opět konají oslavy, koncerty uvnitř i na idylickém hradním nádvoří a i nejmladší návštěvníky vítá „jak se sluší a patří“ dáma Anežka.
